3.10.2009 - Zamykání řeky Dyje 2009

Když jsem přišla, byla tam jenom Barča s Pavlou, tak jsem si řekla, že je nás fakt hodně, ale potom jsem zjistila, že zbytek šel do vodárny pro lodě, ale když jsem je potom viděla, zjistila jsem, že jich tam stejně moc není. Potom byl oddílový nástup, na kterém se řeklo, do jakých konví si máme dát oblečení, kdo napíše posádky a že mám přivázat provazy na lodě. Tohle dělám snad každý rok. Až jsme měli všechno hotové, tak byl nástup pro všechny. Tam se řekly posádky a taky se zamkla řeka (tu zamykal Kája) a potom jsme vyrazili na vodu. Jela jsem ne Easy s Bětkou, takže fakt super, protože ani pořádně neumím kormidlovat.

Moje první nervy byly, když jsme se blížili k 1. jezu. Ale nakonec jsem ho sjela a Bětka nebyla ani trochu mokrá. Potom jsme jeli dál a celou dobu mi Kuba říkal, jak je 3. jez nejhorší, a jak je to tam těžké. Dojeli jsme ke 2. jezu a ten se stahoval, ale po cestě k 3. jezu jsem zjistila něco hrozného... ZAPOMNĚLA JSEM V LODĚNICI BUCHTY, to bylo strašné zjištění... a najednou jsme byli u 3. jezu. Nebyl vůbec tak hroznej, jak mi celou dobu Kuba říkal! NÉ, že bych se chtěla vychloubat, ale Bětka zase nebyla mokrá. Potom jsme jeli dál, jenže já už jsem nemohla a ještě k tomu jsem si snědla můj poslední toast!!! A za chvilku ještě ke všemu začal olej!!! Jelikož Bětka už taky nemohla, tak jsme obě jen tak máčely pádlo, ale přesto jsme nebyly poslední.

Za chvilku jsme byli v Tasovicích. Tak jsme zase musela vylízt tu zídku. Jelikož mi to nešlo, tak jsem uprostřed dostala záchvat smíchu stejně jako Klárka, ale nakonec jsme to obě vylezly. David si chtěl zase zamachrovat, a tak si skočil Tasovičák na plastu. A když jsme měli dole pauzu, tak jsem si řekla, že se ani nedivím, že jsou na Javořici hnusné špekáčky, když to jsou zbytky ze zamykání. No a za to mě David chtěl hodit do vody, ale já jsem nechtěla, tak jsem se chytla Barči a Klárky, ale jaksi nás tam odtáhl všechny, a když už jsme byly po kolena ve vodě, najednou tam přiběhlo dalších pět lidí a chtělo tam strčit Davida, jenže spíš ještě víc ohodili mě, takže jsem byla až do pasu úplně mokrá. Klárka byla taky mokrá, ale míň než já a Barča si stihla sednout na loď, takže dopadla nejlíp. Tak jsme se s Klárkou rozhodly, že na Davida vylejeme vodu vylejvačkou. Tak jsme si pro jistotu sundaly mikiny a Klárka ho polila, ale David tam pak hodil jenom ji, takže jsme s Klárkou na tom byly stejně. No a až nás David namočil, tak jsme mohli vyjet.

Až jsme konečně dojeli do Krhovic, byla jsem úplně unavená, ale přesto jsme museli vytáhnout lodě. Když jsme vytahovali první loď, tak Kuba tak zatáhl, až mu z toho podjela noha a skutálel se do vody, jenže tam bylo bahno a pěkně to tam smrdělo (potom i Kuba). Sotva se z tý vody zvedl, tak mu noha podklouzla znova a spadl tam znova, tak pak už se šel radši převlíct. Mě už byla docela zima, jenže naše konev byla zrovna u Radka a ten jel hodně vzadu. Až se uráčil přijet, tak jsme se konečně převlékla do suchého. Upekla jsem si špekáčka (no, jestli se tomu tak dá říkat) a konečně do busu a hurá dom.

Jenže po cestě jsme potkali lidi z poutě a oni k nám nalezli do autobusu a pořád chtěli, abychom šli tancovat, abychom si vzali chlebíčky a víno... A když jsme se konečně dopravili do loděnice, tak tam ještě nebyla avie s loděmi, takže jsme museli čekat. Ale měli jsme záchranu, byly tam moje zapomenuté BUCHTY. Až konečně avie přijela, odnosili jsme pádla, konve a lodě a konečně jsme mohli jet domů!

Janča Č.

< Předchozí Další >