8.12.2007

Jen co jsem přišel (opět pozdě), jsme museli na rozcvičku. Nečekaně. A taky nečekaně ji vedl Čert s Vojtou. Tato smrtonosná rozcvička podlomila morálku i těm nejsilnějším z nás. Co jsme doběhli k loděnici, tak nám dvorní eunuch Alexandra Velikého (Čert) důrazně naznačil, že jsme neschopní (další podlomení morálky). Po zničující rozcvičce následovaly Daveho proslovy (usínání a nezájem). Aktivní Dave nám dal podle svého názoru krásnou a hezkou hru, při které jsme opět museli běhat. V rámci hry jsme vyběhli na Kraví horu, kde nám Dave vysvětlil pravidla. Šlo o javořické ukradené rakety, které jsme měli dostat zpět. Po výborné taktice našeho týmu jsme ji získali (úžasný a dokonalý já). Po výborně provedeném úniku mi nějaký jetrd postavil do cesty pařez, o který jsem zakopl (to bylo srabský). Potom mi vzali raketu. A očubali o fáborek. Z toho vyplývá => musel jsem si jít pro nový fáborek a ten kámen proti mně něco měl, a proto mi spadl na ruku (zlý kámen). Až po chvilce nadávání jsem si všiml, že mám prst na dvě půlky. Rychle jsem pelášil za Davem a ten mě s ochotnou Terkou doprovodil k autu. Po silnici jsme se valili jako šnek a mě to vůbec nebavilo.

Po dlouhý a nudný cestě jsme se dostali do nemocnice a tam mě to taky vůbec nebavilo, protože jsme tam strašně dlouho čekali. Když mě konečně vzali (to se mi vůbec nelíbilo, protože jsem byl zrovna uprostřed čtení sportovních výsledků. Na šití mi to nějak umrtvili a pak jsem cítil jenom jak mi protahujou jehlu masem. Bylo to jako když žížala leze v zemi. To co jsem cítil, a nedokážu říct co, protože jsem to měl umrtvený, a prohlížel jsem si druhou ruku. Pak už mě jenom Dave odvezl domů a to bylo asi tak vše.

Míša, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena

< Předchozí Další >