15.3.2003

Od rána mě provázel pocit předzvěsti špatné události. Už při cestě mě začalo bolet koleno. Neštěstí však nechodí samo. Můj bratr měl do rána pusu dokořán, a tak mě bolela hlava. Během dalších hodin se však nic nestalo. Jako obvykle byla po nástupu nechutná rozcvička. Po ní následovala lehčí část dne. Jirka jako náš vůdce připravil hry, ve kterých bojovala družstva.

První disciplína bylo přenášení bonbónů pomocí špejlí. Šlo o velmi nesnadný úkol. Neposedný pamlsek spadnul, ale tuto operaci se nakonec povedlo dokončit. Následovalo přenášení florbalového míčku bez dotyku rukou a nohou, pouze hlavou a krkem. Tato část soutěže se zdála ještě těžší, než ta první. Bohové však stáli při nás, a proto se i toto povedlo.

Přišlo na řadu skupinové zvedání toho samého míčku a zase špejlemi. Po splnění tohoto zbytečného zdržování se vytáhly naše oblíbené lodě za dirigování méně oblíbených vedoucích. Byla na řadě nejtěžší soutěž, a to přemísťování nyní již nenáviděných florbaláků za pomocí nesnášených špejlí. Bohužel moje družstvo prohrálo. Byl jsem rád, nástup končil a nic zlého se nestalo. Najednou to přišlo - kronika vyšla na mě. Takže můj šestý smysl nelhal.

Michal (Medvěd)

< Předchozí Další >