Bítov 27. - 30.12.2002

Kormidelnický kurz aneb Další prima mýtus

"Byl to dlouhý lov Garkine," pokračoval muž, jako by neslyšel. "Schoval ses dobře, ale copak jsi opravdu doufal, že unikneš..."

"Ty se opovažuješ!?" otočil se Garkin od díla, tyčící se ve svém hněvu.
Jak muž spatřil Garkinův výraz, zkroutila se mu tvář do groteskní masky strachu. Reflexně, ale příliš pozdě vypustil střelu ze své kuše. Nestihl jsem postřehnout, co Garkin udělal - věci se děly příliš rychle - ale muž najednou zmizel ve stěně plamenů. V agónii zaječel a padl na zem. Plameny zmizely stejně rychle, jako se objevily, a zanechaly po sobě doutnající tělo jako důkaz toho, že tu opravdu byly.

Nějakou dobu jsem stál jako přibitý, než jsem se mohl pohnout nebo dokonce promluvit. "Garkine," vypravil jsem ze sebe nakonec, "já ... Garkine!"
Garkinovo tělo leželo na podlaze jako zmačkaná hromada. Přiskočil jsem k němu, ale bylo už pozdě. Z prsou mu s tichou neodvolatelností trčela střela z kuše. Garkin mi tedy dal svou poslední lekci.

Když jsem se od něho odvrátil, povšiml jsem si něčeho, z čeho mi ztuhla krev v žilách. Jeho tělo téměř zakrývalo zhasnutou svíci v severním vrcholu pergamu, jehož linie již modře nezářily. Ochranné kouzlo je pryč! Se zoufalým úsilím jsem zvedl hlavu a zjistil, že zírám do páru žlutých očí se zlatými skvrnami, které nebyly z tohoto světa.


Haha! Tak co, bojíte se!? Jestliže ne, velice rychle se to naučíte. Kdy se tak stane? Start na dimenzionální cestu bude 27.12.2002 v 13:10 hod. na vlakovém nádraží. S sebou si vemte vše, co uznáte za vhodné v boji proti našim (vašim) démonům. Vzhledem k tomu, že vás může náš zlatošupinatý miláček dostat, napište na formát A4, čeho byste chtěli v životě dosáhnout, a to formou hesel, která by se později mohla objevit jako informace o vás v naučném slovníku (co byste chtěli, aby se o vás učily děti za 150 let ve škole).

Co tedy musíte udělat, abyste se mohli vydat na cestu mezi dimenzemi? Vyplnit tuto přihlášku a do 8.12.2002 ji zaslat na adresu David Gros, Třebízského 11, 669 02 Znojmo a samozřejmě zaplatit startovné 150 Kč. Na nové učně se těší skupina zkušených dimenzionálních cestovatelů M.Y.T.H. i.n.c. Návrat úspěšných cestovatelů 30.12.2002 odpoledne.


pátek 27.12.2002 - Den první - Příjezd

Sešli jsme se v 13:15 na nádraží my všichni učňové (tedy kromě Janičky) a jeli do Lančova. Odtud jsme se vydali pěšky na Pavlovu chatu, to byl náš první úkol. Cestou jsme hledali slova, která jsme si museli zapamatovat. Celkem jich bylo 22, ale my jsme našli pouze 21.

Cornštejn. Na Cornštejně jsme každý napsali slova, pokud možno ve stejném pořadí, jak jsme je postupně nacházeli - KLOBÁSY, KVINTSEXTAKORD, TOPINAMBURA, HELIOPLEXNÍ HALUCINACE, DEUS EX MACHINA, MITOCHONDRIE, LOKOTRAKTOR, OBI VAN KENOBI, FOUNDANOVÉ FURÉ, (ŇUNI VON PUPI), PER ASPERA AD ASTRA, ZIRAKZIGIL, CUCURBITA PEPO, STRČPRSTSKRZKRK, KONTRAINDIKACE, LITISKONTESTACE, TOVUHABOHU, BARAZINBAR, EXHALACE EXHALACÍ, BUNDUŠATHÚR, OTORINOLARYNGOLOGIE, TŘESKOPRSKY.

No, a potom, na závěr, jsme si zahráli schovávanou. Kdo zůstane nejdéle schovaný! Poprvé jsme byli nejlepší já s Mackem a podruhé Jirka, toho jsme ani nenašli.

Chata! Jídlo! Bítovský stůl!
A zase následuje program našich zkušených dimenzionálních cestovatelů M.Y.T.H. (Pavel, Jirka, David, Grafik).

1. Lipogramy ("polibky na papíře"): Každý dostal kartičku s číslem, tu nesměl nikomu ukázat, pak odešel (odcházelo se po dvojicích) za dveře, namaloval si pusu rtěnkou (i kluci) a udělali otisk na papír. Potom, co ho udělal každý, se kartičky položili na stůl, no, a hádalo se, čí je který otisk. Nejlepší hádači: Pindruše 9, Macek a Ríša 5 odhadů (samozřejmě správných).

2. O pohár tety Kateřiny: Hra, u které se doplňovala nebo hádala přísloví. Šampionem se stala Dana.

3. Aforismy: Doplnění motta, hesla ŽIVOT JE JAKO KOLOTOČ... a LÁSKA JE JAKO SÁZAVA Z LODĚNICE...
Vznikaly zajímavé výsledky:

  • Život je jako kolotoč, dokud se točí, je to sranda, ale když se zastaví, je konec.
  • Život je jako kolotoč, jednou se zastaví.
  • Život je jako kolotoč, je lehké spadnout, ale těžší se udržet.
  • Život je jako kolotoč, někomu působí radost a někdo se z něj pozvrací.
  • Láska je jako Sázava z loděnice, stále mi teče do bot.
  • Láska je jako Sázava z loděnice, dlouhá a růžová.
  • Láska je jako Sázava z loděnice, velice, velice často se potápí.
  • Láska je jako Sázava z loděnice, je to těžká potvora, ale nikdy se na ni nezapomene.

4. Sociogramy


sobota 28.12.2002 - Den druhý - Příběhy

Budíček. Snídaně - porridge (vařili kluci - Dirťák a Marie). Rozcvička - učení převlékacího kouzla... dvojice. Jirka s Grafikem zadali nějakou část oblečení (např. tričko) a to jsme si v té dvojici museli vyměnit. Potom výměna dvojic a zase výměna oblečení. Takže nakonec měl každý na sobě vlastní jen spodní prádlo, jinak vše ostatní bylo cizí.

Menší úklid... Příběhy z depa. Rozdělí se do dvojic a vždy jeden z dvojice běží po určené trase a druhý čeká v chatě v "depu". A když už běžící nemůže, vymění se. Hra trvala 2 hodiny + 2 kola na čas. Ti dva z dvojice spolu nesměli mluvit (v chatě bylo úplné ticho), ale psali si vzkazy na papír. Konečné pořadí:

  1. Vojta, Dirťák
  2. Ríša, Pindruše
  3. Zdeněk, Radek
  4. Dana, Marie
  5. Ivoš, Macek

Příprava scénářů.
1. skupina: režisér: Dana; ostatní: Marcela, Pindruše, Vojta, Zdeněk
2. skupina: režisér: Ríša; ostatní: Ivoš, Radek, Marie, Dirťák
Během vymýšlení oběd - chleba s česnekovou pomazánkou.
Příjezd Jany! Bruslení...

Večer: Divadlo!!! Jenže výměna skupin - Dana + Ríšova skupina, Ríša + Danina skupina. Potom hra Koalice, lépe řečeno výměna koruny. Rozdělili jsme se do trojic a ve třech kolech jsme si museli rozdělit 3 koruny, takže v 1. kole jednu korunu. Například skupina Jana, Macek, Pindruše. Jana nabídla v 1. kole Marcele 60 h a sama si nechá 40 h, v 2. kole Marcela nabídla Janě 60 h a sama si nechala 40 h. Obě měly 1 korunu a Pindruše nic. Marcela dala návrh Pindruši, že jí dá 90 h a sama si nechá 10 h a Pindruše návrh přijala. Skore: Marcela 1,10,- Jana 1,- Pindruše 0,90,- Pak následovala výměna trojic a to samé... a ještě jedna výměna trojic... Konec! Po třech bojích situace dopadla takto:

  • Radek 3,90
  • Zdeněk 3,80
  • Vojta 3,60
  • Jana, Ríša 3,30
  • Ivoš, David 3,10
  • Pindruše, Dana 2,60
  • Macek 2,10
  • Dirťák 1,90
  • Marie 1,70

Dobrou noc!!!


neděle 29.12.2002 - Den třetí - Drobná procházka

Budíček. Oblíkat a rychle před chatu. Úryvek z knížky. Pavel nás rozdělil do skupin:

  • Jana, Marie - Pavel
  • Radek, Ríša, Vojta - Jirka
  • Zdeněk, Macek, Dana - Grafik
  • Pindruše, Ivoš, Dirťák - David

Skupiny vyráželi postupně s "dohledem" a jeden člen byl slepý. Na cestu jsme dostali pilu, láhev 2l, svíčku, zapalovač, 3 krajíce chleba a sůl + jsme si mohli vzít, co uznáme za vhodné, kromě jídla a pití.

První část cesty bohužel nevím, jelikož jsem byla slepá, ale došli jsme ke kapličce, kde byl první úkol. Musela jsem zapálit svíčku a vložit jí do kaple. Kluci mě mohli akorát navigovat. Po čase se mi to povedlo. Pak byl slepý Ivoš. Šlo se dál...

Druhý úkol. Změřit průměr stromu a potom udržet co nejdéle cihlu v natažené ruce.
...časem jsme došli ke studánce, kde Ivoš, jako třetí úkol, musel naplnit láhev vodou (pomocí naší navigace), což se mu podařilo. Pak byla další výměna šátků a slepý byl Dirťák. Pokračujeme... Lavička. Čtvrtý úkol - naložit Dirťáka a obejít s ním lavičku. V pohodě.

Pátý úkol. Dole u potoka jsme museli najít kládu a uříznout ji (minimálně musela měřit 3 metry). V pohodě. Dirťák si mohl sundat šátek a my museli tu kládu vzít a pořád se jí dotýkat a ona se nesměla dotýkat země.

Pauza. Jídlo! ... Legrace byla, když jsme museli jít pozpátku. David nás musel pořád popichovat. Pak se bavil, když jsme se proplétali s kládou mezi stromy a keři. Ale to nejtěžší nás teprve čekalo, a to rozdělat oheň. Kládu jsme nesměli upustit na zem, dřevo bylo mokré a na zemi sníh. Ale nakonec se přece jen povedlo podle Davidových představ.

Šlo se dál. Poslední úkol. Polít každý roh jednoho velkého statku, i zevnitř. Pak návrat do chaty, jídlo, odpočinek! Potom kluci úklid chaty a my holky, Jana, Macek a já, dřevo. A následovalo šití pytlíčků, Investice X Ostrovy, přepisování životopisů.

Pak jsme si sedli do kruhu, který byl osvětlen svíčkami. Přečetli jsme životopisy. Potom jsme si vylosovali číslo a vždy o jedno menší číslo hodnotilo to následující - 1 mluvila o 2, 2 o 3,... A ještě jsme museli napsat naše motto.

Šlo se ven. Dostali jsme pytlík s 6 kuličkami. Došli jsme na špici, kde hořel oheň. Museli jsme přečíst to, co jsme napsali o tom druhým a naše motto!!! Potom se hodnotilo kuličkami. Kdo měl víc jak 9, odešel stranou: Jana, Ríša, já a pak já jsem mohla vybrat někoho, a tím byla Macek. David nás odvedl dál od ostatních a ptal se nás na pocity... Ostatní už šli do chaty. My jsme dorazili později. Večeře - puding. Večerní program - znovu investice.


pondělí 30.12.2002 - Den čtvrtý - Otrava

Budíček, rozcvička - honička - první typ, rozdělili jsme se do dvojic a ten první vlezl druhému na záda a pravidla jako u normální honičky. Druhý typ: Každý běhal za sebe, ale baba se předávala švihnutím mokrým šátkem.

Potom nastalo uklízení a balení těch, co odjížděli. Závěr akce. Snažili jsme se otrávit někoho a přitom nebýt otráven. Po jednom jsme chodili pro skleničky a do ní se nalil jed nebo voda, záleželo to na nás. Poté, co měli všichni skleničky, musel každý říct, co v té skleničce má (mohl samozřejmě lhát). Skleničky jsme si dvakrát vyměnili a Pavel na stůl dal protijed. Ten, kdo poháru nevěřil (nikdo neměl vlastní), nalil si do skleničky protijed.

Pokud obsah ve skleničce zašuměl, byl tam jed a ten se zneutralizoval. Pokud ne, ten dotyčný se otrávil. Otrávení byli: Jana, David, Radek, Marie... Nakonec nezbývalo, než se vydat do Bítova na autobus, protože náš výcvik skončil. Někdo přežil, někdo bohužel ne.

Pindruše

< Předchozí