Velikonoční prázdniny na Lančově

čtvrtek 28.3.2002 - Den první - Příjezd

Sraz na autobusovém nádraží byl v 7:00. Čekali jsme až přijede autobus. Po chvíli přijel a my jsme nastoupili a jeli směr Vranov, tam jsme vystoupili, ale někdo nám řekl, že jede i do Lančova. Znovu jsme nastoupili a jeli směr Lančov. V Lančově jsme vystoupili a šli jsme asi půl hodiny k chatě. Tu chatu jsme asi tak 15 minut hledali, protože jsme nevěděli, kde přesně to je. Po chvíli ji našla Jana. Přesunuli jsme se do chaty a prohlídli jsme si ji. Batohy jsme si dali do pokoje a šli jsme na dřevo. Na to dřevo jsme šli kousek od chaty. Až jsme nasbírali dřevo, šli jsme zpátky do chaty. Dřevo jsme naskládali k chatě, pořezali a nalámali. Po dřevě jsme se šli projít do lesa, abychom se porozhlédli po okolí.

Když jsme se vrátili do chaty, bylo kolem šesté hodiny večerní. Ještě dřív, než jsme šli na dřevo, byl nástup, kde nás rozdělili. Na večeři byla písmenková polévka, kterou vařila Martina s Marií. Po večeři jsme si umyli ešusy a až jsme si je umyli, tak se hráli v chatě hry, například na mafiány a na vraha. Potom se hrálo na kytary a zpívalo se. Potom jsme měli chvíli volno. Všichni jsme šli nahoru a staří zůstali dole a hráli na kytary. My jsme si nahoře povídali a dělali jsme čurbes. Staří dole zpívali různé písně. Jura nahoře zkoušel, jak se dělá porod. Jana ho několikrát napomínala, ale stejně to nepomohlo. Jirka se rval s Ludvou, vítěz byl stejně Ludva. Večerka byla asi ve 22:00. Šli jsme všichni spát, ale Vašek, Jura a Ludva po večerce pořád kecali. Jana je ale zkrotila tím, že jestli nepřestanou kecat, budou mít raport. Po chvíli konečně usnuli.

Bára


pátek 29.3.2002 - Den druhý - Cornštejn

Dnes jsme měli budíček v 8:00. Rozcvičku vedl Marie. Po snídani jsme šli na hřiště, kde jsme hráli fotbal a baseball. Až nás to přestalo bavit, tak jsme se vrátili do chaty na oběd. Odpoledne jsme šli na hrad Cornštejn vysvobodit rychtáře. Bohužel byl mrtvý. Na Cornštejně jsme zabili několik skřetů. Po cestě a na Cornštejně jsme získali 3 střepy z poháru. Cestou zpátky byla tma, krásně svítil měsíc a ty hvězdy. Večerka byla v 22:00.

Jídelníček na 29.3.2002:
snídaně: porridge
oběd: špagety
večeře: sýrová pomazánka

Anička


sobota 30.3.2002 - Den třetí - Srnky, DrD

Už v 8 hodin ráno nás Jana vyhnala z prohřátých spacáků na mortální rozcvičku vedenou Inžem... Když jsme doběhli z Lančova zpět, vrhli jsme se na voňavé HVD. Každý dostal dvojitou porci (aspoň měli rybičky co papat). Když jsme se probrali z šoku po ranní hygieně, vydali jsme se na lov srnek, aby bylo co na večeři. Teda srnku jsme ani nezahlédli, ale našli jsme alespoň teplou stopu. Hnízdo, odkud srnky ráno vylétají jsme nenašli ani díky všemocné technice - dalekohledu (asi létají moc vysoko). Cestou necestou jsme se ocitli v Lančově. Na kopečku, kde létají včeličky, jsme se kotrmelcovali. Byla celkem sranda sledovat, jak se každý dole totálně rozplácl. Nahoře na plácku za stodolou (až tam, kde voní kupka hnoje) jsme si zahráli bimbouše. Pak na hřišti jsme hráli atomy a pak elektriku. Cestou zpátky jsme zdravili projíždějící auta vlnou.

Celý den se každý učil počítat do tří. To je totiž signál, který vymysleli Janča s Marií k začátku hromadného smíchu!!! 1, 2, 3, ha, ha, ha, ha... Až kousek před chatou se náhle před námi zjevily dvě srnky. Podařilo se nám ulovit alespoň Marii - ani moc neřval (jen tak trochu). Před obědem jsme ještě stihli velkou brigádu. Stěhovali jsme dřevo. Ten pán nám dal za odměnu nanuky!!! Ty jsme slupli před obědem (chleba s česnekovou pomazánkou). Po obědě staří připravovali program na odpoledne. Zatím se skupinka nejzdatnějších vydala na bojovou výpravu - k pramenu Švýcarského potoka. U studánky jsme vybudovali vranovskou obdobu Gabčikova Nagymaroš, ale pak jsme tu přehradu museli zbourat. Anička cestou nasbírala nejvíc bodů, protože našla nejvíc bříz. V 15 hodin vedl Marie dračí doupě, takže nám vydal skoro všechny střepy. Jeden nám ale dal až když jsme spálili větve a listí kolem chaty.

K večeři byla krupičná kaše. Pak jsme šli na hřiště, kde nás Martina, převlečená za zmláceného kováře (od kečupu), poslala dál pro poslední střep. Ten jí totiž ukradl Ríša. Martin mu dělal ochranku. Za hádanku jsme dostali poslední střep. Pak se skřeti v hořícím kruhu zmorfovali na lidi a je konec. Večer se ještě hrálo na kytary.

Inža


neděle 31.3.2002 - Den čtvrtý - Odjezd domů

Už jen datum 31.3. říká, že dnes je Velikonoční neděle. Někteří už nás chtěli mrskat, ale my jsme jim to vymluvily!

Po dobré snídani a hygieně se vyhlásilo balení! Ani jsme si neuvědomili, že si máme posunout čas dopředu. Naštěstí mi maminka zavolala a neštěstí bylo zahnáno. Když byli všichni sbalení, začala se uklízet i chata. Vše bylo bezvadně načasováno, a tak jsme mohli vyrazit do Lančova, abychom tam nasedli na autobus a jeli domů do Znojma. Autobus opravdu po chvilce čekání přijel a my do něj nastoupili. To byl konec prázdnin i tohoto výletu.

Jana



Toto je erb Lančovské osady, který překreslila naše malá, ale šikovná Hanička

< Předchozí Další >