úterý 10.7.2001 - Třídeňák - Den třetí

Potápky

Ráno, do kterého jsme se probudili, už tou atmosférou začalo pěkně. Spali jsme v rozestavěném domě. Ke snídani jsme se rozdělili o šest konzerv rybiček v tomatě s chlebem. Po sbalení jsme mohli vyrazit. Snažili jsme se vyjít nepozorováni okolní vesnicí. Ale už před dveřmi na nás čekalo auto se dvěma baculatýma pánama. Celý den byl veselý, čekal nás návrat domů (do tábora). Šli jsme za zpěvu stále vpřed. Na oběd jsme si udělali chleba s májkou a dál už zase pěšky. Za necelou čtvrt hodinu jsem začala hysterčit, protože mi voda zasadila čtyři bodnutí a uvízla na noze a né a né ji z ní dostat, ale nebylo to nic vážného, rychle jsem se uklidnila a šli jsme dál. V táboře jsme měli být o půl třetí, a tak jsme se uvelebili za křižovatkou a až byl náš čas, vešli jsme za zpěvu do tábora.

Začalo vítání. Vykoupali jsme se a vyčvachtali, postavili stany. Milí Albatrosi přišli až o půl páté, ale hlavně, že se jim nic nestalo. Večer jsme se navečeřeli a zmožení a plní zážitků usínali ve svých spacácích.

Dáša


Albatrosi

Ráno jsme se všichni vzbudili okolo deváté hodiny, lehce jsme se najedli, opravdu jen lehce, nebylo totiž co a vydali jsme se na cestu. Do tábořiště jsme se měli vrátit ve 3 hodiny a my měli před sebou ještě asi 30 km. Snažili jsme se držet svižné tempo. Když odbila třetí hodina, měli jsme ujít ještě asi 10 km. Měli jsme velký hlad, a tak jsme se vydali hledat obchod, něco jsme si nakoupili, opět se lehce posilnili a šli jsme zase dál. Kluci, hlavně Ivoš, Petr a Honza, si pořád jen stěžovali, že mají hlad, ze začátku jsem z toho byla zkleslá, ale nakonec jsem jim odpověděla: "no a?" Asi tak v šest hodin jsme se konečně doplazili do tábořiště. Posádka Potápek tam samozřejmě už dávno byla a válela se tam.

Martina

Přejít na:
30.6.   1.7.   2.7.   3.7.   4.7.   5.7.   6.7.   7.7.   8.7.   9.7.   10.7.   11.7.   12.7.   13.7.  
< Předchozí Další >