Stvořidla 2001

pátek 4.5.2001 - Den první - Příjezd

Po té, co se všichni dostavili na nádr, jsme zjišťovali, co jsme zapomněli - bylo toho opravdu hodně. Když jsme jeli vlakem, tak jsme vypadali skoro jako v ZOO. A po několika přesedání a chvíli čekání jsme se dostali na STVOŘIDLA. Hned byl nástup. Navzdory tomu, že se blížila bouřka, jsme se chovali optimisticky, rychle jsme postavili stany a zalezli. Pak se spustil ukrutný čokoládový déšť a zaplavil pole s obilím, ale to už jsme spali.

Leoš


sobota 5.5.2001 - Den druhý - Boj

Ráno bylo zamračené a poprchávalo. Marně jsem Jirku přemlouvala, aby zrušil rozcvičku. Nechtěl. Bylo mokro. Fuj! Trošičku stoupla voda. Na snídani byly špagety. Kuchař se vyznamenal. Jedla jsem i lepší! Vysvitlo sluníčko, ale moc nehřálo. Šli jsme se projít podél řeky. Zahráli jsme si menší šiškovou válku a vyhráli jsme my - já, Honza, Leoš,... Tábor hlídal raportník Radek. Oběd - marmeláda.

Po obědě Léna, Jirka, Macek a Jura jeli obhlídnout Stvořidla. My jsme šli naproti. Kromě Ríši, který hlídal tábor. Pak začalo super řádění na duších a Heliosech. Na duších to byla sranda, Helios byl lepší.

Začalo být chladno, a tak se vracíme do tábora. Rychle jsme se převlékli. Pak byla večeře a pak chvíli kytárky a šlo se brzy spát.

Hanka


neděle 6.5.2001 - Den třetí - Můj první kormidelnický den

Takže, čím bych začal. Přijeli jsme k na . Ve stanu jsem spal s Martinem a Zdeňkem. Prvně jsme postavili , jelikož se schylovalo k (což se také pak stalo). Potom jsme se převlékli, jinak proběhl celkem v pohodě. Ráno jsem měl službu a co jinýho na mě nachystali, než + + . Čili ráno jsem vstal a zděsil se tím, že asi o 2 metry stoupla . Nakonec jsem to teda dokončil. Honza měl námitky, že je jídlo málo . V jsme dělali oběd (pomazánku jako obvykle). Po té jsme šli na procházku po vesnicích, hráli jsme hru Tolkien v chůzi. Pak jsme se vrátili do . Přijel , sjeli jsme si atd., atd. Víc už si nepamatuji, jelikož tuto píši asi o 2 později po výletu.

Vendelín

Poznámka kronikáře

Ty 2 měsíce je asi velká doba na tvůj mozek, jelikož si neuvědomuješ, že píšeš kroniku ze dne třetího, a tudíž nemůžeš přijet na tábořiště teprve teď. Jo, a každý normální člověk začíná psát kroniku od rána a né od již nezajímavého večera. Ty jsi byl vždy jinej!!!


pondělí 7.5.2001 - Den čtvrtý

Voda stříká, háček křičí, co jiného to může být, než rozvodněná Stvořidla. Ze začátku to je jen zábava, ale později jde do tuhého, lítáme vzduchem a už potřebujem vylejvat loď. Takhle se to opakuje asi třikrát a už vidíme náš tábor, jenomže před námi je největší zábalák všech Stvořidel. Naštěstí jsme ho zvládli na výbornou a už kotvíme. Stojíme u břehu a nikomu se nechce z lodě. Chtěli bychom to jet ještě jednou, ale nejde to. Po usušení u ohně říkáme těm, kteří nechtěli jet, jakou udělali chybu. Tato Stvořidla byla moje první zkušenost jet na kormidle divokou řeku. Už se těším na příště.

Ríša


úterý 8.5.2001 - Den pátý - Odjezd

Tohoto dne byl budíček v 7:30 (samozřejmě se nikomu nechtělo vstávat, ale bohužel jsme museli). Po té, jak už to bývá tradicí, byla krátká, ale namáhavá rozcvička. Po rozcvičce byla snídaně, neboli puding, alespoň nám to Honza tvrdil, že je to puding. Protože když už stáli všichni netrpělivě a hladově s ešusama kolem hrnce, nadzvedla se poklice, a co se stalo pak, tak to bych vám přála vidět. Abych vám to popsala, v kastrolu plavalo nespočítatelně mnoho hrudek. Vypadalo to jako narůžovělé mléko s hrudkami. Honza nám sice tvrdil, že se snažil hrudky rozmačkat přes sítko, ale v tu chvíli jsme mu nikdo moc nevěřil. Snídaně dopadla nakonec docela dobře. Poté nastal velký zmatek (všichni si začali balit batohy, skládat spacáky a stany, no prostě úplný zmatek).

Když se přiblížila hodina odjezdu, všichni jsme popadli své věci a šli přes starou, po naší návštěvě napůl rozpadlou, lávku až na zastávku. Jeli jsme do Světlé, ve které jsme přestoupili na rychlík, který nás odvezl až do Havlíčkova Brodu, kde jsme šli do haly. V hale jsem si uvědomila, že nemám ledvinku, vzpomněla jsem si, že jsem ji i se všemi doklady nechala ve vlaku, Tak jsme šli s Davidem na informace a tam jsme vše řekli té půvabné paní a ona nám řekla, že to zařídí a že si tu ledvinku máme vyzvednout v Jihlavě. Takže nakonec vše dobře dopadlo a my jsme dojeli do Znojma (i s mojí ledvinkou). Poté byl závěrečný nástup a rozchod do svých drahocenných domovů!!!

Macek

< Předchozí Další >