6.10.2001 - Zamykání řeky Dyje 2001

Včera, přesněji 6.10. jsem se zúčastnila Zamykání řeky Dyje. Tentokráte poprvé nejen jako okukovač na startu, ale coby skutečný "vodák" :o) Sešlo se několik desítek účastníků, kteří se za vedení oddílu Neptun přišli rozloučit s letošní vodáckou sezónou. Počasí bylo z rána mlhavé a mnozí z nás ani nedoufali ve slunečný den, i když právě na sobotu byl předpovězen.

Při nástupu a zahájení této akce, kde byly sděleny pokyny všem účastníkům (časový harmonogram trasy a počet jezů) zazněla v podání originálního přednesu "Neptuňáka" Pavla Koláře báseň Bořivoje Vodopáda Podyjského.

Nováčci oddílu Neptun, jak bývá zvykem, sjíždí řeku na pramicích za vedení "kapitánů-kormidelníků" a ti starší, již ve vodáku ostřílení, jezdí na kanoích.

Další tradicí, stejně jako při Odemykání řeky Dyje, je, že nejmladší účastník řeku zamyká. Tak tedy po slavnostním zamknutí řeky, něco málo po deváté hodině, vyrazila "plavidla" směr Dobšice, Dyje, přes Tasovice až do Krhovic. Je to necelých 15 km. První, Loucký, jez sjeli téměř všichni, ale jaká by to byla voda bez jediného, jak se u vodáků říká "cvaknutí" :o))), a tak hned na prvním jezu byli tři vykoupaní. Další jezy už nebyly příliš sjízdné. Pak tuším třetím a posledním sjízdným jezem v pořadí byl Tasovický jez, který snad sjeli jediní. Protože v tu dobu už svítilo sluníčko, vyčkávali jsme příjezdu nějakých jedoucích odvážlivců za námi, zda tento jez pojedou. A dočkali jsme se. O zážitek se dělíme. Bravurně a s přehledem zalehli do raftu a dvoumetrový jez seskočili. Bylo to hezké se koukat, ale brr představa, že bych tam měla být já, mě pěkně děsila. A pak už jen ticho, víření vody pádlem, zpěv ptáků a sluníčko nás v loďce doprovázelo až do Krhovic. Počasí se vybralo a byl skutečně nádherný podzimní den. Bylo hezké pokukovat, jak se příroda zabarvuje. Na mnoha místech oslňoval svojí krásnou žlutou barvou zlatý déšť a listy stromů, částečně zabarvené do červena, navodily příjemnou podzimní atmosféru. Podél břehů jsme potkávali vyčkávající rybáře na jejich úlovky. Moc prý nebraly. Zato my jsme se chytli... a nechali jsme se unášet krásnou podzimní přírodou.

Po dojezdu, a to asi tak něco ke třetí hodině, bylo v Krhovicích rozdělané ohniště a již přítomní si opékali buřtíky. Rádi jsme sáhli i po dobrém teplém ovocném čaji. A řeknu Vám, věřte nebo ne, člověku, i když se moc nenadře, po takové projížďce pěkně vyhládne.

Jídla a pití bylo tedy dost a během toho všeho už byl přistaven nákladní automobil, který zajistil odvoz lodí zpět k loděnici. Hodinu poté byl přistaven autobus pro krásou přírody a bohatými zážitky zmožené vodáky. Všichni jsme se v pořádku vrátili do místa našeho startu, k loděnici do Znojma, kde se oddíl Neptun schází každé úterky odpoledne a sobotní dopoledne.

Chtěla bych touto cestou moc poděkovat vodáckému oddílu Neptun, kteří pro zájemce pořádají tyto akce.

< Předchozí Další >