22.12.2000 - Vánoční schůzka

Když jsem přišel do loděnice s loděnicí, tak jsem ji položil na stůl. Asi za 10 minut Marii došlo, že je to model loděnice. Já jsem dal loděnici pod knihovničku a přikryl ji mikinami. Potom začali chodit i ostatní. Mezitím Hanka, Jana, Martina, Pálka a Marie šli ke stromečku, protože dělali Betlém. Asi za čtvrt hodiny jsme vyšli i my. Když jsme došli ke stromečku, zapálili jsme si svíčky a zazpívali jsme koledy. Při zpáteční cestě jsme se rozdělili na dva tábory. První šel dále po cestě a druhý jel po všem možném po druhé cestě. Když jsme byli všichni v loděnici, na stůl se daly všechny dárky a david je začal rozdávat. Byly to dárky od blbostí z kinderka, vysvědčení z Pivní republiky, až po klobouky, hrnky, modely,... Když se rozdaly všechny dárky, připravili jsme se na pouštění lodiček. Jakmile se vydali lodě na cestu, do vedení šla Jana, která byl pronásledována Obrdlíky a mnou. Pak byl nástup, na kterém mi byla udělena kronika za model loděnice. Po nástupu se vrhli staří na Davida a hodili ho (konečně) do vody. Potom jsem odešel domů.

Radek

Dodatky - Betlém

Jako vždy, všichni proti mně zaujatí, mě zvolili za Marii v Betlémě u stromečku. Jelikož jsem měl sedět a chovat Martininu oblíbenou panenku (Ježíška), musel jsem si do sněhu dát něco pod sebe. Jako skvělý nápad mi připadl igelitový pytel, na kterém jsem se chtěl též sáňkovat dolů z Kraví hory. Pytel sice byl určen k sáňkování, ale začal se pode mnou ovšem rozjíždět již při generální zkoušce, a ta rychlost, no skvělé. Když přišli ostatní, byly vidět skrývané úsměvy na jejich protivných kuchtících. A tak, když začali zpívat, začalo i mrznout pode mnou, a tak, když konečně odešli, dalo mi velké potíže zvednout se na promrzlých nohách. A nakonec jeden neočekávaný sjezd na pytli.

Honza

PS: S panenčinou hlavou se dalo otočit o 361°.


Fotky


Pastouškové přicházejí k Marii


Moc to prožíváte


Krásně vyrobená loděnice


Jako jedna velká rodina

< Předchozí