
Měli jsme sraz v 6:40 hodin.
Teď jsme měli jet do Horní Vsi, jenže přišel Špenát, vzal nám batohy a Marek nám je dovezl ke srubu. Špenát jel s námi, nastoupili jsme do špatného vlaku. Zjistili jsme to včas a přestoupili jsme do správného vlaku. Tentokrát nám cesta netrvala dlouho, protože jsme šli ve dne a ne v noci. Cestou jsme vzali nějaké klacky nebo stromky ke srubu. Tam jsme měli 20 minut na vybalení. Potom jsme se rozdělili do tří skupin, ve kterých jsme sekali dříví. První skupina byla u pily a sekala dříví na špalky. Druhá skupina štípala špalky na polena a třetí skupina štípala polena na třísky. Všichni jsme se střídali v limitu 20 minut. Pája si sekla do prstu a tekla ji krev jak z vola (prasete). Potom jsme hráli hru o doláče.
Potom jsme se v postelích bavili o zážitcích a večerka byla v 22.00 hod.
Kuba

Když jsme ráno vstali, šli jsme si udělat hygienu a potom jsme šli nachystat snídani, která byla výborná. Pak jsme šli hrát hru o to, kdo bude vařit na louce a kdo u ohniště. Samozřejmě jsme vyhráli, a proto jsme hned vyrazili k ohništi. Vojta poslal mě a Petra pro vodu. Hned jsme zabloudili. Ani jsme nevěděli, kam jdeme, ale naštěstí jsme studánku za chvíli našli. Nabrali jsme vodu a šli dál. Náš návrat byl dlouho očekávaný a všichni už zuřili. Zatímco my jsme šli pro vodu, Vojta šel s ostatníma pro dřevo. Jak jsme začali vařit, zjistili jsme, že nám někdo vyčorkoval buřt a brambory. Posléze jsme zjistili, že to byla Marcela s Markem. Šel jsem je poprosit, jestli by nám je nevrátili. Potom mi je Marek dal. Naštěstí tam nebyla Marcela. Když už jsme konečně dovařili, šli jsme se najíst. Buřtguláš byl velmi chutný, protože jsme ho dělali my, a hlavně JÁ. Večer jsme hráli nějaké minihry, například Získání zelené karty nebo Signály. Byl to supr den a potom jsme šli spát.
Tom

Budíček byl asi v 8:00 hodin. Po budíčku byla rozcvička. Na snídani byly špagety, a potom začala celodenní hra se čtyřmi živly. Dostali jsme svačinu na cestu. V té svačině byl oplatek, chleba buď s pórkovou, nebo rybičkovou pomazánkou a mandarinka. Dostali jsme papír, kudy máme jít. První živel byla země. Tam jsme si nabrali hrst písku. Pak Klárka řekla Vojtovi, že budou počítat turistické značky, aby se nenudili, a také jsme vymýšleli něco o vzduchu. Tam jsme dostali do sklinky nějaký plyn a museli jsme ho donést až do konce hry.
Dál jsme nevěděli, kudy dál. Pak nás dohnali Vojta, Tomáš a Petr a za chvilku i Barča, Pája a Kuba. Tak jsme šli všichni spolu. Až jsme byli v blízkosti dalšího stanoviště – vody, tak jsme se zase rozdělili na 3 skupiny. Tam jsme dostali skleničku s modrou vodou a nesměli ji vylít. Napřed jsme šli špatně, a pak jsme si uvědomili, že jdeme na špatnou stranu, tak jsme se otočili a šli na druhou stranu. Cestou Petr ztratil padesátikorunu, tak Klárka s Vojtou hledali padesátikorunu. Naštěstí ji našli a Klárka, jak hledala, všimla si třech štěňat. Potom jsme šli dál.
Další stanoviště byl oheň. Tam jsme museli na dřevu nést svíčku a tou zapálit oheň. Až jsme ho zapálili, tak bylo vážení. Na váze jsme museli pískem převážit kámen, mít víc modré vody než byla odměrná čára a plyn zapálit a mít co největší plamen. Vše jsme udělali, tak jsme šli hrát baseball. Když už pak byla tma, tak se šlo do lomu a tam jsme hráli hru čarodějnice.

Měli jsme svíčku, a ta byla jako náš život. Museli jsme projít čarodějčino území, ale ona mohla sfouknout svíčku. Aby nám ji nesfoukla, tak jsme nesměli mluvit a hýbat se. A když jsme se dostali do kruhu, tak na nás nemohla. V prvním kruhu jsme museli spálit jeden papírek se svým nejbližším člověkem. Až to každý udělal, tak musel do druhého kruhu, a tam každý vyjádřil svůj pocit, a nakonec se muselo do kruhu, kde už byl konec čarodějčina území a tam jsme dostali zlatý penízek na památku. Mě ani jednou nesfoukla svíčku. Pak, až se všichni dostali do posledního kruhu, tak se šlo zpět do srubu spát.
Bětka

V sobotu, den před odjezdem, jsme ráno místo rozcvičky hledali medvěda podle stop. Na snídani jsme měli topinky s vajíčkem. Dopoledne jsme šli pro dřevo a hledali jsme smolu na vyrábění loučí. Na oběd jsme měli rizoto. Odpoledne přijel David, s ním jsme hráli baseball. Skončilo to 3 – 25 (vyhrálo Davidovo družstvo). Následně jsme se učili slib:
Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:
Sloužit nejvyšší pravdě a lásce věrně v každé době,
plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,
duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním.
Na večeři byla krupičná kaše s máslem a kakaem. Po večeři slibovali Klárka, Tom, Vojta a Kuba. Všichni to zvládli a pak byl ohňostroj.
Pája

Ráno byl budíček asi o půl deváté, ale všechny děcka už byly vzhůru. Vyčistili jsme si zoubky a šli jsme se balit. Pak byla snídaně, byly šunkofleky, sice ne moc slaný, ale mohli jsme si na ně dát kečup, takže se to dalo celkem jíst.
Pak jsme se balili a uklízeli a uklízeli, až jsme měli sbaleno a uklizeno, rozloučili jsme se s Mackem a čekali u kamen, až bude čas vyrazit na vlak. Asi za hodinu jsme byli na zastávce, tady jsme vytáhl svačiny a najedli se. Naskočili jsme do vlaku a vyrazili. Pak přestup na rychlík a tak dále až do Znojma. Ve vlaku nám Pája vyprávěla svoji barvitou budoucnost. Ve Znojmě jsme se všichni rozloučili a rozešli domů.
Barča
Pája
| < Předchozí | Další > |