Pololetní prázdniny ve Výrovicích

čtvrtek 30.1.2003 - Den první - Příjezd

Jednoho dne, když se zrovna rozdávalo vysvědčení, jsme se měli sejít ve 14:30 na autobusovém nádraží. Jelo se totiž do Výrovic. Asi po půl hodině jsme se sešli a začali nastupovat do autobusu. Po příjezdu jsme ještě asi tak čtvrt hodiny šli. Když jsme došli, nebyl jsem z "vily", lépe řečeno chaty křížené s vilou, moc nadšen, ale později jsem si zvyknul. Nejdříve jsme museli zatopit, protože venku bylo větší teplo než vevnitř. Trochu jsme se zahřáli a šli se ubytovat. Trochu jsme se nadlábli a šli se podívat ven. Podívali jsme se na Výrovickou přehradu, zahráli si pár her a až se setmělo, šli jsme zpátky do chaty. Cestou zpět jsme všichni museli mlčet a nemohli jsme říct ani jedno písmeno, byla to poslední hra, kterou jsme hráli. Nakonec vyhrál Radek, Dan, Anička a já. Večer jsme dojedli zbytky jídla a zahráli jsme si Dostihy a sázky. To jsem vyhrál zase já. Zatím dorazili Ivoš, Macek a Pindruše. Za chvíli byla večerka, a tak jsme se převlíkli a šli do spacáků.

Honza


pátek 31.1.2003 - Den druhý

Opět příjemně prožitý den (náhodou narozeninový – je to celkem štěstí narodit se v den, na který připadá den školního volna). Jelikož jsme byli s Davidem a Lenkou Pojerovou (naší ochotnou pomocnicí) pověřeni nákupními povinnostmi, absolvovali jsme ráno cestu do Kauflandu a poté jsme již uháněli k Výrovicím. Děti jsme nalezli v dobré náladě, pouze mírně vyhladovělé, tudíž nás celkem rády uvítaly. Před polednem jsme začali vařit oběd – krupičnou kaši. Ačkoliv Janča počítala s delší přípravou, a proto jsme si rezervovali více času, překvapilo nás, že pouhé uvedení mléka do varu trvá zhruba hodinu. Po vydatném obědě nás čekala příprava dřeva (přičemž já s Pindruší jsme se ujaly obstarávání ohně a později i nedobrovolně zpracování dřeva) a velice "oblíbenému" zpracování humusu (z místní "kadibudky"). Večer jsme trávili ve společnosti Dostihů a sázek. Někteří z této hry vyšli vítězně (např. Daneček měl zisk přes 75 000,-). Asi nejnapínavější souboj se odehrál mezi Davidem a Janou, kteří sázeli do posledních nočních hodin (nakonec vyhrála Jana).

Radka


sobota 1.2.2003 - Den třetí

Brzy ráno odjela Janča. Ahoj Janííí!!! Snídaně – porridge. Rozcvička Radek a jeho hra Bu-ku-hu a Gordický uzel. Pak dřevo. Já s Radkou jsme dostaly za úkol nádobí a s ním i Danečka, Evču a Kristýnku – no, zase jsme se prostě ulily ze dřeva. Macek připravovala hru. Potom jsme se vrhli na oběd – francouzská pomazánka (spíše hořčicová s paštikou, ale byla dobrá, byla!!!) + mrkev.

Po obědě vyrážíme ven, rozděleni do dvojic (Pinďa a Honza, Radek a Evča, Radka a Ludva, Macek a Anička, Ivoš a Dan, Zdeňa a Kristýnka, Marťa a Áďa). Naším úkolem bylo popisovat vodu. Na cestě do chaty byl ještě běh s pamětí... Na chatě pak volný program – Dostihy a sázky, Ludva s Áďou dobrovolně vylili kyblík z kadiboudy a za to dostali speciální porci večeře – svíčkové. Po večeři kresby a slepá bába. No a pak večerka a dobrou noc!!!

PS: No a mě už je dvacet!

Pinďula


neděle 2.2.2003 - Den čtvrtý - Odjezd

Ráno jsem s obtíží vstala a neochotně jsem se začala oblíkat na rozcvičku. Když jsme se vrátili, byla snídaně s pomazánkou (asi je tím myšleno byla hotova snídaně s pomazánkou – pozn. kronikáře). Potom jsme si už uklízeli a balili věci. A mezitím jsme se hádali o plyšáky. Anička říkala, že je to hlavonožec, Eva tvrdila, že je to kočička a já jsem si myslela, že je to medvěd. Potom jsme hráli senzační hru: rozdělili jsme se na dvě skupiny, které vybrali jednoho člena a potom na něj oblékali svoje věci... Pak jsme šli domů.

Krystýnka

< Předchozí Další >